Strakonický rumpál
V sobotu 28.2.2009 jsme uspořádali Netolickou výjezdovku na Strakonický rumpál. Závody v kategorii ZVV1 a ZZO+doplněk, do které jsme nastoupili já s Lexem a Olča s Ikolkou. Hanča s Bodie a Dianou pak do ZVV1.
Konkurence byla opravdu veliká. 20 přihlášených do ZZO a 15 do ZVV1, ale jak už to na většině závodů bývá, ne každému se poštěstí dorazit a tak nás nakonec z 20-ti závodilo 18 a z 15-ti 13. I přesto si myslím, že účast je to velmi slušná. Největší obavy jsme ale měli z počasí. V tréninku se totiž po oteplení z našeho cvičáku stal takový malý rybníček, do kterého Lexíkova prdelka přeci usedat nebude a nebude! A tak jsme se modlili, aby nám do toho všeho ještě nesprchlo, tak jak slibovala předpověď. Naštěstí pro nás se meteorologové opět spletli a vysvitlo nám dokonce i sluníčko. Na nástupu vypadal počet závodníků opravdu děsivě, ale pro mnohé bylo ještě děsivější zdělení, že poslušnosti ZZO a ZVV1 budou probíhat současně a to hned vedle sebe, oddělené pouze páskou. Ano, zasvěcení už jistě vědí - čekala nás v ZZO i střelba. Osobně nám to zas tak nevadilo, Lex s Ikolkou na střelbu zvyklí jsou, ale myslím si, že vůči závodníkům tohle nebylo zrovna fér. Jinak celá akce byla krásně zorganizovaná a moc vydařená. Velice chválím pružnost organizátorů – snad během ani ne čtvrt hodinky od poslední obrany byl nástup a celkové vyhodnocení.
Až do poslední chvíle jsem vůbec netušila na jaké příčce jsme se umístnili a musím říct, že mi to bylo docela i jedno, protože jsem byla s Lexovo poslušností tentokrát velice spokojená a to je pro mě vždycky to nejpodstatnější -odjet ze závodů s dobrým pocitem. Nakonec jsme obdrželi nádherné 5.místo a cením si ho o to více, že nám poslušnost za kterou jsme obdrželi 55 bodů pískal pan rozhodčí Ryneš ml., ze kterého mám osobně velký respekt, jelikož je znám tím, že „zadarmo“ nic nedá. Překážky nám posuzoval p. Hlaváč a obdrželi jsme 30 bodů ze 40-ti. Tam se nám podepsal rozbahněný povrch před překážkami a také už značná Lexíkova únava, ale i přesto mám z tohoto dne moc příjemný pocit. Tím spíš, při pomyšlení, že jsme vlastně plnili poslušnost ne ZZO, ale dle ZVV1. Vyzkoušeli jsme si tak střelbu „naostro“, v neznámém prostředí, kde nám vystřelili poprvé při polohách u nohy a podruhé při dlouhodobém odložení a Lexík se ani nehnul. Ikolka skončila na krásném 7.místě a Bodie s Dianou v ZVV1 na 8. a 3. místě. Hanka s Diankou měli nejkrásnější obrany a přiznám se, že mi u nich málem kápla slza, byla to fakt radost pohledět. (přidáme video) Všem holkám ještě jednou gratulujeme a mockrát děkujeme Janče a Jirkovi, co by fotografce a kameramanovi, kteří jeli podpořit naši výpravu a fandili nám všem.
Ve Strakonicích se nám moc líbilo a těšíme se znovu za rok ahooooj. :-)