Výstavy a výstavy
Již třetím rokem jezdíme společně s Lexem po výstavách. Nikdy jsme neplánovali a ani chovatelce při odběru štěňátka neslibovali, že se s ním budem účastnit jakýchkoliv výstav. Neměli jsme tehdy v plánu ani výcvik, ba ani bonitaci a následnou chovnost. Dnes veškeré Lexovo aktivity a to převážně výstavní, jsou zásluhou nejen nás majitelů, ale troufám si říci, že především naší chovatelky Lenky Fejerové a dalších báječných lidiček od choďáků, které jsme v počátcích měli možnost poznat. Ať už to bylo naše první setkání s Dankou Kočovou, co by majitelkou Lexovo matky Magmy, Denisou Vajdovou majitelkou otce Siriuse a mnoha a mnoha dalšími. A tak se stalo, že jsme začali Lexe vystavovat nejen pro radost naší, ale i pro radost ostaním a těšili se (a těšíme se i nadále) na ta pěkná setkání s přáteli od Chodského psa. Myslím si, že nejsme jediní koho vítr zavál do výstavnictví právě tímto způsobem a proto píši tento článek.
K mému velkému zklamání jsem letos po klubové výstavě objevila na jedněch nejmenovaných stránkách článek, jehož autorka byla zklamána úrovní předvedení v Kolíně. Poukazuje zde na neslušné oblečení vystavovatelů (např. šusťákovky), psi na řetízkovém obojku (neboli řetízkáči) a podobně. Sice nevím, co autorka onoho článku považuje za slušný a neslušný oblek, ale jedno vím jistě. Na klubové výstavě, která se konala v krásném prostředí ZKO Kolín – Borky, navíc za špatné předpovědi počasí, jsem si nevšimla, že by byl kdokoliv neslušně oblečen.
Pisatelce bych chtěla vzkázat, že byť se mi její článek ani trochu nelíbí, přeci jen mě v něčem obohatil. V loňském roce získal Lexus na této výstavě ocenění CAC. Dnešním dnem si ho považuji o to více, jelikož jsem ho vystavovala na „řetízkáči“, v „šusťákách“ a navíc pod dávkou chemoterapie i v šátku, což by si leckdo mohl spojit s módními trendy „cvičáčkových oblečků“.
Vždycky jsem rozlišovala tipy výstav a také předváděné plemeno a rozlišovat jej i nadále budu. Předvádět svého psa na oblastních, krajských a klubových výstavách, které se z převážné většiny konají v přírodním terénu, v kostýmku a botách na podpatcích, mi přijde zrovna tak nevkusné jako vystavovat na mezinární výstavě v otahaných teplákách. Nižší tipy výstav, podle mého názoru slouží k tomu, aby na nich začínající vystavovatelé nabrali zkušennosti, štěňátka by se měli „oťukávat“ kde jinde lépe, než na výstavách klubových a soutěž dítě a pes také není žádný Juniorhandling. Vždyť i někteří rozhodčí se netají tím, že na výstavách nižšího tipu jsou k vystavovatelům mnohem shovívavější a sami se na ně oblékají také jinak, než například na výstavu, Národní, či Mezinárodní.
Zapojme zdravý selský rozum a nechtějme na klubovce po sedmdesátiletém pánovi, či paní, aby nám vystavovali své téměř třicetikilové zvířátko na výstavním vodítku a ještě se nejlépe oblékli do společenského. Tito lidé nejedou na klubovou výstavu kvůli sobě, chtějí udělat radost především svým chovatelům, kteří je přesvědčují, že je pro dobro klubu psa na výstavě občas předvést.
Nedavno jsem četla poznámku jedné chovatelky, psala jaká škoda, že někteří jedinci zůstanou doma na zahradě a nikdo o nich ani neví. Nechtějme, aby nám jednou na tuto poznámku kdosi odvětil: „Dobře vám tak!“ Nerada bych se dočkala toho, že se nám z výstav PSŮ stane jakýsi snobismus, kde se vystavovatelé budou zaslepeně předhánět, kdo z nich byl lépe oblečen, zda měl, či neměl neprůhledné vodítko apod. a hlavní aktéři se nám odsunou jaksi do pozadí.
Začínajícím vystavovatelům bych ráda vzkázala: „ Nenechte se odradit podobnými články, na internetu jich najdete spoustu. Každý z nás má právo vyjádřit svůj názor a jen na vás je, co si z něj odnesete.“Komentáře
Přehled komentářů
Moc pěkně napsáno,díky. Když jsme byli na první výstavě, dost mě zarazily řeči skupinky lidí, které jsem vyslechla zcela nehtěně. To jsem si ještě myslela, že kolem choďáků jsou jen samí prima lidi. Ale všude se vyskytuje "vzorek národa", co naděláme.
Otrávit se nenecháme, učíme se, bojujeme.
Ať se vám s Lexíkem daří, přejeme ještě mnoho dalších úspěchů a hlavně radosti ze společně prožitých chvil. Hrozně to letí....
J+I
Souhlas:-)
(Andy, 17. 11. 2009 0:08)Četla jsem tvůj článek asi třikrát a musím říct, že s ním naprosto souhlasím. Např. pro mě je choďák pes, se kterým můžu dělat skoro všechno, hlavně když to bude bavit nás oba a budeme z toho mít radost. Je to pro mě pes sportovní a tak přeci vůbec nevadí, když ho lidičky budou předvádět na vodítku (speciálně na akcích klubu-vždyť je to naše akce),v oblečení, ve kterém se cítí dobře, ale hlavně, že mají vůbec zájem na takovou akci přijet a pejska ukázat. Třeba letos jsem se do výstav pustila s větší vervou. Jednak díky Rouzie, ale také proto, že tam člověk potká spoustu fajn lidiček. Jen když si vzpomenu na Boleslav a její chodský point, tak se musím vždycky pousmát. Pro mě to byl bezva den a bonusem je třeba i nějaký ten titul. Samo sebou, že máme radost, když pes vyhraje a žbrbláme, když ho nějaký jiný porazí. Myslím, že trochu té soutěživosti máme v sobě každý, ale v zásadě jde hlavně o naše psy a na to by jsme neměli zapomínat. Jéžíš, nějak jsem se rozepsala, ale nedalo mi to. Četla jsem totiž na jednom webu také připomínky k výstavě a trochu mě to zvedlo ze židle. Takže díky za ten tvůj článeček a doufám, že se našlo hodně lidí, kterým vrátil radost z toho, že mají choďáčka.
Choďák je pes pracovní
(Jarka + Arwen a Angel, 15. 11. 2009 19:43)
Moc pěkně napsané.
Choďák je pes pracovní a sportovně založený, myslím, že se k němu spíš hodí sportovní oblečení než ten kostýmek.
Moc zkušeností s vystavováním nemám, ale němečtí ovčáci se vystavují v kostýmku?
Na druhou stranu široký kožený obojek a mohutné vodítko zkazí dojem z předvedeného psa. Ale řetízák se v srsti téměř ztratí, tak proč ne?
Klubové výstavy jsou i pro nás opravdu hlavně místem setkání s fajn lidmi, krásným pokoukáním, a při tom počtu psů málokdo pomýšlí předem na vítězství.
Hodnocení rozhodčích je opravdu velice subjektivní. Každý rozhodčí upřednostňuje jiné detaily, každý pes může mít jinou náladu a předvést se ve dvou dnech úplně jinak.
Je hodně lidí, kteří se k uchovnění svého pejska dají doslova přemluvit - byla by velká škoda, kdyby tihle lidé kvůli podobným řečem raději množili bezpapíráky. Každý pěkný pes "ztracený" na dvorku je ztrátou pro chov, ale to možná těm kritikům právě vyhovuje?
Čím víc chovatelů a vystavovatelů, tím větší šance do budoucna pro choďáky, takže i já se přidávám s přáním, aby se majitelé choďáčků nedali žádnými řečmi odradit.
Výborně napsané
(Veronika + Orin a Nency, 12. 11. 2009 10:15)
Moc pěkně jsi to napsala.
Pokud bychom se nechali odradit první výstavou - byla by to škoda. I já jsem se odradit nenechala a i teď kolikrát slyším různé narážky. Hold to k našemu národu patří.
Ale musím zase na obhajobu lidí od chodských psů napsat -že ne všichni jsou namyšlený a někomu jde i o samotné plemeno,než o to se zviditelnit a pomlouvat. (viz různě mířené reakce a poškození toho druhého).
Mě výstavy baví, jsem ráda, že tam najdu vždy pár přátel a nejvíce mě těší,když se pes dobře předvede -a to nemusí vyhrát.
Pak mě ale dost zaráží narážky, proč vyhrál ten a ten pes. Úloha rozhodčích je hodně těžká a pokud si myslíte, že umíte psa posoudit lépe - tak hurá staňte se rozhodčím. Já bych to určitě dělat nechtěla a nemám na to.
Takže Všem přeju hodně úspěchů se svým psem na výstavě a pokud nevyhrajete -hlavu vzhůru je spostu jiných aktivit -které se s pejskem dají dělat -třeba výcvik, nebo hry.
Však pes je náš přítel . A je mu jedno kde je, ale hlavně, že je s tím, koho má rád.
Super
(Petra s Eby, 27. 10. 2009 10:09)Já Vás všechny doma zdravím a Lexikovi pusu na čenich.Přečetla jsem si článek a dokonce dvakrát.Zaujal mě a abych řekla pravdu ,tak ve všem souhlasím.Já sama za sebe mohu říci,ač momentálně nevystavuji ,že jezdím na takové akce kvůli chodáčkům a jejím páníkům,,,skvělý to lidé a člověk pochytí nejednu zkušennost a je toho mnohem více.Iletos jsem se byla podívat na MV v ČB,,,ale bohužel v neděli,,,Takže Chodského psa jsem viděla jednoho a to byl můj vlastní,Velmi mě to mrzelo.Musím kouknout na vaše výsledky.mějte se moc moc krásněěěěěě.
Děkuji za Váš článek
(Ivana Vaňková, 24. 10. 2009 22:15)Mluvíte mi ze srdce. My jeli na zmiňovanou výstavu kvůli setkání s choďákama, s lidmi, kteří mají taky psy tak rádi jako my, těšili jsme se, že uvidíme spoustu psů a nadšených páníčků, že se štěnda otrkají a my uvidíme, jestli je vystavování to pravé pro ně, že si užijeme spoustu legrace i nad tím, že jsou štěnda vlastně taková trdýlka, která se zatím neumějí vystavit profesionálně - no a co ... Po přečtení příspěvků některých rýpalů mě mírně spadla čelist a své původní nadšení z akce vystřídala poznámka "to jsem ale zas jednou byla naivní když jsem si myslela že jde na klubovce hlavně o zábavu a radost". Dokonce jsem si i v první chvíli řekla "mám já tohle zapotřebí, vystavit se kritice kdejaké fifleně s nosem nahoru?" Nicméně pak se ozvalo mé bojovné "já" a řekla jsem si, že nám radost z vystavování nikdo kazit nebude. Teď sice na výstavy jezdit budeme, ale budeme si víc hlídat, že ne každý, kdo nás na výstavě osloví je vždy kámoš. Ani nevíte jak jsem ráda, že jsme vás na výstavě potkali, a že jste nám poskytli azyl, a že jsme se setkali všichni ze psí rodiny ... jinak bysme byli úplně ztracení, když to tak pozoruju jací žraloci se pohybují v obecenstvu ... Myslím že ti klubu akorát demotivují začínající chovatele.
:-)
(Lenka Fejerová, 21. 10. 2009 23:12)
Hezky napsáno.Bohužel všude se najdou rejpálkové..tomu se ani u choďáčků nevyhneme.Ale o to víc si cením lidí,co se nenechají otrávit a užívají si aktivity se svým psem.
Jsem ráda,že máš Lexíka od nás a že si děláte navzájem radost a tím i radost mě.Díky Dádo.:-)
Souhlas
(Jarka+Iss, 13. 9. 2010 8:28)